Hledání kořenů
Historie a historky z okolí Čerchova
Kolem Čerchova je historie stále na dotek, jen musíme chtít hledat její stopy: Zříceniny hradů a hradní věže jsou pozůstatkem rytířského středověku. Kdo se vydá na objevitelskou pouť do příhraničních česko-bavorských hvozdů, objeví například "zaniklé vsi", zkamenělé svědky dávné sklářské historie a osudů lidí po druhé světové válce. A nad vším bdí Čerchov, dřívější vojenské sídlo z dob studené války.
Tradice pro nás znamená i vyprávění "historek". Díky historickým exteriérovým divadelním hrám "Pandur Trenck před branami Waldmünchenu" a "Guttensteiner" historie na scéně stále znovu ožívá. Kulturní zážitek Vás vtáhne do dějin.
Láska k historii se odráží i v naší jedinečné síti česko-bavorským muzeí: řemesla, umění, příběh chodské rebelie, historie místních hasičských sborů, vývoj dřevorubectví či všední den v příhraničí - to jsou jen některá z témat. Stará tradice je stále místy živá - sklářské umění v Gibachtu, výroba a zdobení sklářské keramiky na Chodsku, paličkování nebo pálení milíře. Připomínkou významné historické mezinárodní poštovní cesty je Stará pošta v Klenčí.
Starý Herštejn
Romantická procházka na romantické místo - Starý Herštejn je zřícenina malého středověkého hradu, který je opředem mnoha legendami nádherně vyprávěnými v knize Ivana Vičara "O krásné paně Juliáně" (k dostání mimo jiné v nedaleké Pivoni, v penzionu Pivoňka). Starý Herštejn leží na červeně značené hřebenové turistické trase, tzv. Baarově cestě.
Začátkem 21. století začali okolní obce usilovat o opravu zříceniny a v roce 2020 bylo jejich úsilí odměněno. Díky přeshraničnímu projektu "Revitalizace krajinných dominant v Akčním spolku Čerchov plus/Naturpark Oberer Bayerischer Wald a CHKO Český les" spolufinancovaného Evropskou unií, resp. Evropským fondem pro regionální rozvoj, bylo možné revitalizovat nejen Starý Herštejn, ale také vybrané bavorské krajinné dominanty (Bayernwarte, Klammerfels a Altenschneeberg). Všechna tato místo jsou svědci dávných událostí, společné historie, jsou součástí našeho přírodního a kulturního dědictví.
Odkaz na stránky zde.
Dračí věž
Dračí věž (válcová věž jako pozůstatek hradu) se nachází uprostřed bavorského městečka Treffelstein (25 km od Klenčí p. Č.) a první písemné zmínky sahají až do roku 1231. Z místa budete mít jako na dlani blízké Stříbrné jezero (Silbersee), kolem kterého vede naučná stezka a svým klidným prostředím přímo vybízí k relaxaci. Samotná Dračí věž (Drachenturm) je přístupná na vyžádání (stačí zazvonit na domek pod věží, kde Vám ochotně půjčí klíče).
Zaniklé vsi Českého lesa
Po ukončení 2. světové války zanikly v českém pohraničí stovky vysídlených německých obcí a osad. Lokality, které se nacházely v blízkosti státní hranice, byly po vyhlášení tzv. zakázaného pásma a spuštění železné opony plánovitě zbořeny. Společně s vesnickými chalupami i výstavními dvory zanikly také školy, průmyslové objekty, zámky a kostely. Změnila se též celková tvář kulturní a zemědělsky obdělávané krajiny...
Nejkomplexnější informace o tomto fenoménu obsahují knihy a publikace pana Zdeňka Procházky - k dostání v domažlických knihkupectvích a informačních střediscích.
Lisková
Lísková dostala své jméno podle Lískoveckého potoka (Haselbach), který vesnicí protéká. Osada byla založena v polovině 16. století na staré obchodní stezce do Arnsteinu. Do druhé poloviny 18. století patřila Lísková k Bavorsku, pak připadla k českým zemím. V letech 1822 byla vybudována nová císařská silnice, která vedla středem roztroušené vesnice. V té době byl u hranice postaven hraniční přechod s novou celnicí. V Lískové byla postavena řada provozů, které se specializovaly na výrobu zrcadel. V roce 1930 ve vsi stálo 56 domů a žilo 449 obyvatel. Ve vesnici byla postavena česká a německá škola, pošta, poštovní spořitelna, celnice, hospoda Buchaeur a restaurace „K Horšovskému Týnu“, otevřena kavárna u Pschererů, dvě řeznictví, tři obchody s potravinami, prodejna tabáku, obchod s obuví (Baťa) a pekařství. Pracovali zde zemědělci, tesař, kolář, kovář, kloboučník, holič, obuvník, krejčí, malíř, zahradník a porodní bába. Z průmyslových budov na území obce můžeme jmenovat mlýn, cihelnu a provozovny na výrobu zrcadel.
Na počátku druhé světové války byla hranice Čech posunuta až k Havlovicím u Domažlic a Lísková tak byla znovu začleněna do německého území. V roce 1945 v Lískové stálo 76 domů. Na konci války byly hranice vráceny na předválečnou linii a tak zůstaly až dodnes. V roce 1946 museli Lískovou opustit téměř všichni její obyvatelé i ti, jejichž rodiny zde žily po generace. Na Lískové zůstaly pouze dvě česko-německé rodiny. Obec byla částečně dosídlena novými obyvateli. Z celkových 76 domů se po válce na nějakou dobu podařilo dosídlit 20 domů. Bohužel ostatní objekty na Lískové sloužily spíše jako zásobárna stavebního materiálu pro obyvatele z okolních vesnic. Tím docházelo k postupné likvidaci budov ještě před samotnou demolicí v roce 1956. Před postavením železné opony lidé využívali Lískovou jako místo, kde bylo snadné ilegálně překročit státní hranici. Někdy se oficiálně nastěhovali do domů, které stály u hranice, a pak tajně v noci utekli do Německa. Asi v roce 1951 museli poslední původní obyvatelé Lískové opustit obec. V roce 1956 došlo k demolici většiny budov na Lískové. Prostor bývalé obce se stal na několik desetiletí pro všechny lidi kromě pohraniční stráže nedostupný. Až v roce 1990 byly hranice znovu otevřeny. Pohled na zničené místo byl pro většinu obyvatel smutným obrazem pohnuté historie této obce na česko-německých hranicích, kde spolu lidé obou národností žili před válkou bezkonfliktním životem.
Místem Vás provede naučná stezka a chcete-li si zážitek zpestřit, využijte k poznání Lískové herní list hledačky - questing.
Grafenried neboli Lučina
Naprosto jedinečné místo! Bývalí rodáci ve spolupráci s dobrovolníky z Čech i Bavorska odkrývají další a další stopy dřívějšího osídlení. V žádné jiné "zaniklé vsi" toho tolik neuvidíte jako právě zde - začalo to kostelem sv. Jiří, pokračovalo se farou, hospodou a pivovarem. TO STOJÍ ZA VIDĚNÍ!
Leták o odkrývání kostela sv. Jiří ke stažení zde:
Čerchov
Čerchov je dominantou Chodska a nejvyšším vrcholem Českého lesa, měří 1.042m. Kamenná rozhledna, tzv. Kurzova věž, byla postavena v roce 1905 a přístupovou cestu z Capartic nechal vystavět hrabě Bedřich Stadion, od té doby se cestě říká Stadionka. V roce 1938 musel po zabrání pohraničí Klub českých turistů, kterému objekty na Čerchově patřily, tyto budovy nuceně vyklidit a po 2. světové válce zabrala celý vrchol Čerchova armáda a na dlouhých 40 let ho pro veřejnost neprodyšně uzavřela. Více o historii objektů na Čerchově si můžete přečíst na informační tabuli v Caparticích a nově také přímo u Kurzovy věže, kde vznikla zajímavá naučná ministezka. Během výstupu se rovněž z informačních tabulí dozvíte více o fauně a floře Českého lesa.
Otevírací doba rozhledny:
květen, červen, září, říjen - soboty, neděle a svátky, 10-17 hod
červenec, srpen - úterý až neděle, 10-17 hod
Na rozhledně funguje v otevírací době rovněž občerstvení.
V jiné termíny je třeba se domluvit se správcem rozhledny - 606 299 010. Případně kontaktujte informační středisko v Klenčí pod Čerchovem.
Kurzova rozhledna na Čerchově
Občerstvení na Čerchově:
*Bistro Cafe Čerchov - otevřeno květen, červen - úterý až neděle 10-17 hod, červenec, srpen - denně 10-17 hod, září až duben pouze víkendy a svátky 10-17 hod
Svérázné "socialistické" občerstvení a mini muzeum na Čerchově, připomínající humorným způsobem temné období našich dějin - tzv. studenou válku...
Přístup na Čerchov:
Autem po silnici II/189 přes Klenčí do Capartic, zde zaparkovat na odstavném parkovišti (celodenní parkovné Kč 40,-) a pokračovat pěšky 4,4 km po červené turistické značce, tzv. Stadionce.
Další možnosti přístupu:
- po modré t. zn. z Pece
- po zelené t. zn. z Babylonu
- po červené t. zn. z České Kubice (tzv. Horizontálce) - lze si odbočit k České studánce a pokračovat po údajně nejkrásnější cestě na Čerchov - Hanově cestě
- z Německa vede nejkratší přístupová cesta z Waldmünchenu, tzv. "Cerchovsteig W9" neboli Lehmgrubenweg/Hlinitá cesta, ta dále na české straně pokračuje žlutou a zelenou t. zn.
Za delší zmínku jistě stojí Hanova cesta. Je sice náročnější, ovšem neprávem opomíjená. Kdo se po ní přeci jen vydá, může obdivovat jedinečné kamenné schody, kterých je po stezce na několika místech opravdu mnoho - práce vytvořená člověkem, dnes již téměř nemyslitelný počin...
Česká studánka - výchozí bod modré, tzv. Hanovy cesty, prochází tudy rovněž žlutá turistická značka. KČT zde každý rok pořádá již tradiční odemykání studánky na jaře a zamykání studánky na podzim - sledujte akce KČT.
Od června do září vyjíždí podle pravidelného jízdního řádu na Čerchov 5x denně autobus. Nástupními místy jsou Domažlice, Furth i. W., Klenčí pod Čerchovem, Waldmünchen a Capartice. Autobus může přepravit až 9 jízdních kol. Jízdní řád si můžete stáhnout zde. Jízdní řád Capartice-Čerchov s potřebnými kontakty zde.
Pandur Trenck
Historická postava a vůdce nechvalně proslulých pandurů se stala předlohou pro tradiční divadelní hry konané každé léto ve Waldmünchenu. Franz von der Trenck ve službách Marie Terezie nemilosrdně drancoval bavorské příhraničí a městečko Waldmünchen ušetřil jen díky tučnému výpalnému a lásce - ve Waldmünchenu se totiž prý údajně zamiloval...
Na své hříchy nakonec i přes ochrannou ruku císařovny doplatil - zbytek života strávil jako vězeň na brněnském Špilberku.
Více o festivalových hrách zde.
Muzea regionu | |
Hasičské muzeum | Postřekov |
Pamětní síň Jana Sladkého Koziny | Újezd |
Dřevorubecké muzeum | Pec |
Muzeum Jindřicha Šimona Baara | Klenčí pod Čerchovem |
Dračí věž | Treffelstein |
Muzeum řemesel Horní Falce | Rötz - Hillstett |
Pohraniční a Trenckovo muzeum | Waldmünchen |
Muzeum paličkování | Tiefenbach |
Muzeum Ludwiga Gebharda | Tiefenbach |
Prospekt Muzea regionu Čerchov | zde ke stažení. |
Odkaz na fotogalerii Muzea. | |
Muzea v širším okolí: | |
Muzeum Chodska v Domažlicích | |
Muzeum techniky a řemesel Koloveč | |
Muzeum krojů v Postřekově (v budově staré školy) - návštěvu je třeba předem domluvit na tel. č. 602304289 (Anna Burešová) nebo 728708759 (Marie Langová). Foto: Karl Reitmeier | |
Muzeum venkovských řemesel v Mířkově |
Gibacht a sklářství
Horský masív Gibacht (s nejvyšším vrcholem 932 m) se nachází nedaleko pěšího hraničního přechodu Tři znaky mezi městy Waldmünchen a Furth i. W. Dva z místních vrcholů jsou ozdobeny uměleckými díly ze zdejší sklárny - na jednom (Reiseck) je umístěn velký skleněný kříža na druhém (Tannenriegel) jsou do kamenné mohyly zapracovány skleněné symboly čtyř světových náboženství, které ve tmě září (tzv. Maják lidstva/Leuchtturm der Menschlichkeit). V hostinci a bývalé hájovně Berghof Gibacht se nejen výborně najíte a občerstvíte, ale můžete celoročně obdivovat umělecké kousky v galerii z místní sklářské dílny. Snadno si zde také vyrobíte vlastní skleněné perly.
Přístup:
- z české strany pěšky přes přechod Tři znaky
- autem z německé strany z parkoviště Gibacht (na hlavní silnici mezi Waldmünchenem a Furth i. W.)
Foto: Karl Reitmeier
Chodská keramika
Původ chodské keramiky s nezaměnitelným a typickým květinovým dekorem sahá do roku 1813, kdy František Josef Mayer koupil ve Ždánově nyní chátrající augustiniánský zámeček a založil tam manufakturu na výrobu kameniny, přičemž později sortiment rozšířil i o porcelán. Po roce 1896 přestěhoval svou výrobu Mayer do Klenčí (dnešní firma Steatit) a zde se v různých formách tato charakteristická keramika udržela dodnes. Keramiku vyrábí a maluje paní Psutková.
Dřevorubectví a dřevorubecké slavnosti
Těžba dřeva v Českém lese úzce souvisí s množstvím skláren, které tu kdysi pracovaly. Právě díky rozsáhlým lesním porostům tu byly sklárny zakládány. Historii dřevorubectví v regionu krásně dokresluje expozice dřevorubeckého muzea v Peci pod Čerchovem. Tam se každoročně začátkem léta konají dřevorubecké slavnosti.
Zemská stezka Regensburg - Plzeň - Praha
Odpradávna existoval čilý obchodní ruch mezi jihem a severem Evropy. Ze severu se vyvážel například pazourek, později železná ruda, stříbro, kožešiny, dobytek či obilí, naopak se dovážela sůl a hotové výrobky, tzv. „Benátské zboží“ (luxusní látky, keramika, koření, zbraně, šperky, víno) určené pro český trh ale i další tranzit. Historickou obchodní spojnici využívali také panovníci, diplomaté, poslové, poštovní kurýři i vojska. Stezka se na úpatí pohraničního horského hřebene na Domažlicku rozdělovala do tří hlavních větví – klenečské, domažlické a všerubské. V ranném středověku byla nejvyužívanější všerubská procházející Všerubským průsmykem přes Eschlkam a Furth im Wald, domažlická větev sloužila spíše místnímu obchodu a klenečská větev procházející Waldmünchenem a Klenčím vedla na Horšovský Týn a Plzeň. Po této větvi bylo od začátku 16. století vedeno i poštovní spojení Řezna (Regensburgu) s Prahou. Přestože existuje jen málo písemných dokladů o průběhu těchto cest, lze je v krajině rozpoznat – podle hlubokých vyježděných, do terénu zaříznutých úvozů, kapliček, křížů, rozcestníků, božích muk a orientačně výrazných stromů.
Snahou bylo vést cesty co možná v nejkratší linii. A tak se v místech prudkého klesání a stoupání často setkáváme i s několika souběžnými úvozy. Vznikaly postupně. Jak koně svými kopyty rozrývali nezpevněný povrch cest a současně do nich zablokovaná kola vozu vyrývala hluboké koleje, docházelo i vlivem dešťů k vymílání hlubokých a nesjízdných koryt, a tak bylo třeba vytvořit cestu novou.
Na obrázcích je původní úvoz nad kaplí sv. Vojtěcha pod místem zvané Výhledy a nejstarší milník dochovaný na Domažlicku – tzv. Čertův sloup. Ten byl součástí starého značení klenečské poštovní stezky. Nyní stojí na ostrůvku kruhového objezdu u Draženova.
Řemesla v kraji pod Čerchovem
V horské obci Díly je v centrální části pod kapličkou umístěna pravidelně se obměňující výstava věnovaná např. místním řemeslům, která zajišťovala v minulosti obživu chodskému lidu, či významným osobnostem kraje. Pokud pojedete přes Díly, určitě si zde naplánujte přestávku, tato výstava Vám pomůže lépe Chodsko poznat.
Prezentace řemesel a folklóru Horního Chodska na Staré poště v Klenčí
Velkou oblibu si v uplynulých letech vybudovala prezentace řemesel na Staré poště v Klenčí pod Čerchovem. Organizované skupiny si zde po předchozí domluvě na vlastní oči prohlédnou, jak se zdobí keramika, vyšívá kroj, paličkuje krajka či zdobí pravá chodská kraslice - straka. Velikonoční prezentace jsou doplněné o pletení pomlázek pro děti a zdobení perníčků. Samozřejmě nechybí ani ochutnávka chodských koláčů a dudy, společné zpívání a tancování (chodské kolečko). Volejte tel. 607 178 100, paní Marta Vojtíková.