7) Stará císařská cesta
Mnohem starší než Klenčí samotné je obchodní stezka, která již od pravěku spojovala české země se sousedním Německem. Jelikož směřovala na bavorské Řezno (Regensburg), říkalo se jí také Řezenská cesta. Ta měla ve středověku čtyři základní větve, které odděleně procházely Českým lesem – všerubskou, domažlickou, klenečskou a pivoňskou. Stezkami nepřicházeli a nepřijížděli do Čech jen kupci a poutníci, ale často i nepřátelská vojska. S provozem na cestách pohraničním hvozdem byla v naší krajině spojena i chodská strážní služba. Svobodní sedláci doprovázeli kupecké karavany, aby bez úhony přešli přes neschůdný pohraniční les do bavorského Waldmünchenu. V Klenčí bylo od kupců vybíráno clo, nejstarší zmínka o místní celnici se vztahuje k roku 1509.
Klenečská větev Řezenské cesty doznala v průběhu 2. poloviny 18. století výrazné změny. Na základě císařských nařízení byl její směr odkloněn a průběh změněn pro lepší sjízdnost terénu. Tak se stalo, že starší trasa směřující na Černou Řeku, kde stála též celnice a pokračující dále na Arnstein, byla přeložena do míst, kde prochází současná silnice z Klenčí na hraniční přechod Lísková-Hőll.
V průběhu 18. století se začíná význam císařské poštovní silnice procházející Klenčím zvyšovat. Přispělo k tomu především využití komunikace pro rychle se rozvíjející poštovní službu, v důsledku toho se zájem o zbylé větve bývalé Řezenské cesty poněkud snížil. Poslední změny v průběhu silnice, která procházela přímo Klenčím, se uskutečnily v letech 1820–1822.
V 19. století přinášela rušná silnice městečku a jeho obyvatelům především výhody, formanské vozy využívaly do strmého stoupání přípřeže od místních sedláků a formani se v místních hostincích rádi posilnili. Sláva formanské dopravy pohasla až na samém přelomu 19. a 20. století s příchodem železnice.
Na starou císařskou silnici upomínají ještě dnes historické milníky zasazené např. na kruhovém objezdu u Draženova (ten má přímou souvislost s klenečskou silnicí) nebo v Domažlicích.
V parčíku je umístěn památník - socha Jana Husa od Jaroslava Záhoře z roku 1952.
Mimo stezku směrem doprava můžete odbočit k rodnému domu Jana Vrby (600 metrů) a dále na výhlídku (300 metrů), kde je krásný výhled na Klenčí.
Na další zastavení jděte do konce po chodníku, který vede podél hlavní silnice. Na křižovatce se pak dejte doleva do prudkého kopce, až přijdete na stanoviště.
