10) Řemesla a mlýny

Klenčí, stejně jako městečka a obce v okolí, bylo v minulosti především zemědělskou lokalitou. Tuto skutečnost dokazují např. mapy stabilního katastru z roku 1838, kde ještě na každou selskou usedlost navazuje vlastní plužina a polnosti. Po získání statutu městečka se v Klenčí počali usazovat různí řemeslníci, za kterými sem docházeli i obyvatelé z okolních chodských vsí, kde tato řemesla chyběla.

Podrobný výčet řemesel z roku 1837 přináší ve své zprávě vrchnostenskému úřadu klenečský rychtář Jiří Heindl. Živnosti v městečku provozovali: 2 pekaři, 3 řezníci, 3 kováři s jedním kovářským učedníkem, 6 ševců se šesti učedníky, 9 krejčích se dvěma učedníky, 1 zednický mistr s pěti tovaryši, 3 koláři, 3 mlynáři, 2 barvíři, 12 tkalců, 1 provazník, 1 sedlář a 1 zámečník s učedníkem. Dále tu byl obchod se smíšeným zbožím a 3 kramáři. Na jarmarcích se prodávala hlavně kuchyňská keramika a střižní zboží. Městečko mělo svého ranhojiče s porodníkem a 2 porodní báby. Řemeslníci byli v té době ještě sdružováni do cechů.

Mezi významnější představitele místní honorace patřili často místní mlynáři. Na klenečském katastru stávaly 3 mlýny – Bláhův a Šimaníkůc mlýn ležely západně od městečka a jejich kola poháněla voda Klenečského potoka. V Šimaníkůc mlýně se narodil spisovatel Jan Vrba. Tauerův mlýn ležel při severním okraji Klenčí a pocházel odtud významný mlynářský rod Tauerů, jehož členové spoluvytvářeli historii městečka.