12) Charita v Klenčí
Charitativní činnost má v Klenčí dlouhodobé kořeny, i když staré sirotčince a špitály nemůžeme se současnými zařízeními tohoto typu ani v nejmenším srovnávat. Historické špitály, které bychom si mohli představit jako domovy důchodců, spadaly většinou pod správu farnosti a jejich provoz hradila z větší části vrchnost nebo obec. Staří a nemocní lidé tu ale často žili i z podpory a odkazů místních obyvatel.
Za Jana Filipa Stadiona v 1. polovině 18. století stál v Klenčí špitál pro 8 chudých obyvatel města. V roce 1807 existoval v Klenčí chudinský ústav s kmenovým jměním ve výši 1 050 zlatých. Převážnou část financí odkázal ústavu klenečský farář Traurig. V ústavu žilo 14 chudých klenečských obyvatel. Fond spravoval farář Strádal a rychtář Benda.
Historie katolické charity, která v městečku vlastní dům čp. 117, nedosahuje velkého stáří. Budova, ve které sídlí, byla do roku 1923 využívána jako škola. Po výstavbě nové školní budovy nabídlo zastupitelstvo starou školní budovu k prodeji. Dům koupila v prosinci 1929 za 85 000 korun katolická charita. Ta objekt opravila a již následujícího roku sem na ozdravný pobyt přijelo 30 žen. Od 1. září 1930 byla budova využívána jako mateřská škola, její provoz zajišťovaly řádové sestry, navštěvovalo ji 20 dětí. Dnes je tu umístěno zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nazvané Robinson, Klenčí pod Čerchovem. Zřizovatelem dětského domova je Plzeňský kraj.
Nad budovou charity je „Klikův statek“ rodný dům Martínka z knih J. Š. Baara. Z kopce podél lipové aleje jezdili na saních Martínek a Hanýžka.
Na začátek stezky jděte dolů z kopce po silnici lemované lipovou alejí.
