Síť Domů přírody
Chráněné krajinné oblasti představují přírodní a kulturní dědictví národního a nadnárodního významu. Některé jsou součástí celosvětové soustavy biosférických rezervací, mezinárodně uznávaných mokřadů a geoparků UNESCO. Tradičně patří k nejvýznamnějším a nejatraktivnějším destinacím cestovního ruchu. Pro návštěvníky Agentura ochrany přírody a krajiny ČR vytvořila a realizuje systém osvěty a informování veřejnosti od jednotných informačních panelů, přes interaktivní naučné stezky, vyhlídky, ptačí pozorovatelny až po návštěvnická střediska – domy přírody, které v rámci programu Dům přírody doplňují na místech s vysokou koncentrací návštěvníků menší informační střediska. Řízení a koordinaci programu Dům přírody, výměnu zkušeností mezi jednotlivými otevřenými domy přírody a informačními středisky CHKO začleněných do sítě a pro přípravu a zapojení dalších nových středisek do sítě zajišťuje Řídící výbor programu Dům přírody.
Chráněné krajinné oblasti jsou okna do krajiny, kterou lidé utvářeli po staletí a která je harmonicky propojena s jedinečným přírodním prostředím. Pestrá mozaika polí, luk, lesů, menších sídel, rozmanitých přírodních fenoménů a kulturních památek, to je 25 chráněných krajinných oblastí, které spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Mezi její hlavní priority v ochraně přírody patří osvěta a informování veřejnosti, bez jejíž podpory by nebylo možné ochranu přírody a krajiny účinně a dlouhodobě zajišťovat.
Potřeba budování návštěvnických středisek v místech s významným přírodním a kulturním dědictvím narůstá s touhou lidí poznávat, cestovat a navštěvovat zajímavé destinace. Oblasti cenné z hlediska ochrany přírody a krajiny jsou často ekonomicky marginální a cestovní ruch zde představuje významný a někdy i jediný rozvojový potenciál.
Se vstupem České republiky do Evropské unie se otevřela možnost spolufinacovat výstavbu návštěvnických středisek z fondů EU (Operační program Životní prostředí) a plnit tak hlavní úkol stanovený ve Strategii ochrany biodiverzity ČR (zabezpečit stálou informační kampaň a prezentaci významu biologické rozmanitosti a udržitelného způsobu využívání jejich složek a zajistit dostupnost těchto informací) a opatření Státního programu ochrany přírody a krajiny ČR.
Vize
Pozitivní osvěta návštěvníků a obyvatel v chráněných územích.
Cíl
Vybudovat síť domů přírody ve vybraných chráněných krajinných oblastech a případně i v navštěvovaných národních přírodních rezervacích a památkách, spravovaných AOPK ČR, a uskutečnit tak opatření navrhovaná v jednotlivých plánech péče o tato chráněná území.
Služby
- vítá návštěvníky při vstupu do chráněného území nebo v místě vysoké návštěvnosti, křížení turistických tras nebo v tradičním místě,
- informuje různými formami veřejnost o fenoménech představovaného chráněného území; nosným prvkem je trvalá interaktivní expozice o přírodě a krajině chráněného území v interiéru a exteriéru,
- zvyšuje povědomí o základních principech a důvodech ochrany přírody a krajiny, vzbuzuje zájem a vytváří pozitivní vztah návštěvníků k navštívenému místu i obecně k ochraně přírody a krajiny,
- napomáhá při osvětě návštěvníků a usměrnění jejich pohybu v chráněném území (včetně organizování terénních programů s certifikovanými průvodci apod.),
- poskytuje naučné a výukové programy pro návštěvníky a školy,
- poskytuje základní informace v oblasti cestovního ruchu (ubytování, doprava, kulturní akce v regionu apod.) ve spolupráci s místním destinačním managementem,
- umožňuje setkávání místních obyvatel v příjemném a inspirujícím prostředí,
- zajišťuje prodej publikací, regionálních produktů, kvalitních suvenýrů, propagačních předmětů, map, vzdělávacích materiálů, populárně naučných filmů vztahujících se k danému místu apod.
Řešení domů přírody
- vychází z Jednotného architektonického konceptu, manuálu pro navrhování návštěvnických středisek AOPK ČR,
- nová stavba je ukázkovým nízkoenergetickým objektem z přírodních a místních materiálů,
- provoz objektů je šetrný k životnímu prostředí (např. využívá dešťovou vodu, recykluje odpad),
- řešení interiéru a výtvarné ztvárnění trvalé expozice vychází z jednotných pravidel respektujích členění objektu na část informační, expoziční a prodejně-propagační,
- kromě příjemné atmosféry, musí navodit u návštěvníka pocit sounáležitosti s přírodou,
- orientační a informační systém má jednotnou grafickou podobu dle grafického manuálu,
- v interiéru i exteriéru se využívají funkční autorská díla, prvky místních tradičních výrobků a řemesel,
- trvalá expozice, věnovaná historii, přírodě a krajině chráněného území, je interaktivní s využitím moderní 3D audiovizuálních technologií,
- v objektu jsou dostatečné prostory pro krátkodobé výstavy a setkávání místních obyvatel,
- v objektu je veřejně přístupné, dostatečně kapacitní sociální zařízení,
- objekty jsou jednotně označeny, např. Dům přírody Českého lesa, Dům přírody Třeboňska.
Realizace
Program byl zahájen v roce 2009. Pro zdárnou realizaci programu byla v AOPK ČR přijata organizační opatření, mj. byla zřízena odborná skupina, jejíž hlavní náplní byla koordinace aktivit, prosazování úprav finančních nástrojů usnadňujících financování realizace a provozu domů přírody, posuzování navržených míst pro jejich výstavbu, hodnocení architektonických studií a projektů, návrhů pro vzdělávání pracovníků domů přírody, navržených expozic a programů. V roce 2016 její činnost převzal Řídící výbor programu Dům přírody.
Do vlastní realizace domů přírody v místě jsou od počátku zapojeni místní partneři. Pro každý dům přírody je založena místní pracovní skupina, jejímiž členy jsou kromě pracovníků AOPK ČR zástupci budoucího provozovatele, obcí, neziskových organizací a dalších partnerů z regionu.
Řídící výbor programu Dům přírody
Řídící výbor je tvořen stálými členy tvořených zástupci regionálních pracovišť AOPK ČR, zástupci provozovatelů návštěvnických a informačních středisek, zástupci organizačních útvarů ústředí AOPK ČR: Sekce vnitřních služeb, Samostatného odboru vnějších vztahů a Odboru péče o přírodu a krajinu a zástupci ministerstva životního prostředí a ministerstva pro místní rozvoj. Na konkrétně tematicky zaměřená jednání mohou být přizváni další pracovníci, zejména z řad odborníků zabývajících se záležitostmi s vazbou na návštěvnickou infrastrukturu a interpretaci místního dědictví, pracovníci národních parků atd.
Řídící výbor se schází minimálně dvakrát do roka v období před a po turistické sezóně.
Řídící výbor plní především tyto úkoly:
- hodnocení podkladů pro další rozvoj programu a sítě Dům přírody, zajištění provozu funkčních DP a IS a realizaci a doporučení nových DP a IS v závislosti na financování z OPŽP 2014-2020 či z jiných zdrojů,
- příprava podkladů pro organizační zajištění výstavby dalších DP a IS včetně aplikace jednotného architektonického konceptu AOPK ČR,
- hodnocení architektonických studií, projektů, plánů péče, koncepcí práce s veřejností, a interpretačních plánů DP a IS,
- hodnocení studií provozu a finančních analýz – modelů provozních ztrát návštěvnických středisek a průběžných monitorovacích zpráv,
- hodnocení návrhů a plánů vzdělávání zaměstnanců a spolupracovníků DP a IS v interpretaci ZCHÚ,
- hodnocení kvality expozic a programů realizovaných v DP a IS,
- hodnocení návrhů a realizací nabízených propagačních a informačních produktů v DP a IS, které musí být v souladu se zásadami ochrany přírody a krajiny, ochrany celosvětové biodiverzity a udržitelného rozvoj
- vymezení rámce spolupráce s institucemi vhodnými pro rozšíření činnosti a možnosti financování provozů DP a IS (např. Česká centrála cestovního ruchu, Česká geologická služba, Národní památkový ústav)
- vypracování zásad a etického kodexu provozovatelů zapojených do sítě Dům přírody a koordinace a kontrola jeho dodržování.
Provoz
AOPK ČR provozuje domy přírody ve spolupráci s místními partnery na základě provozovatelských smluv s garancí zajištění rozsahu a kvality poskytovaných služeb a ekonomické udržitelnosti provozu podle zásad programu AOPK ČR „Dům přírody“. Provoz domů přírody je celoroční, v odůvodněných případech min. 5 měsíců v hlavní turistivké sezóně.
AOPK ČR předpokládá poskytnutí příspěvku na činnost ve výši odpovídající nákladům na jeden pracovní úvazek a nákladům potřebným na provoz vlastní budovy. Zbytek finančních prostředků (tj. přibližně dvě třetiny až tři čtvrtiny) musí provozovatel získat z vlastní činnosti a z místních či regionálních finančních zdrojů.