Obec Klenčí pod Čerchovem
Klenčí pod Čerchovem

Muzeum JŠ Baara

[Muzeum J.Š.Baara]

Muzeum Jindřicha Šimona Baara
345 34 Klenčí pod Čerchovem 140, tel.: 379 795 325

Otevírací doba:

Květen, červen - pondělí po domluvě

  • Úterý - pátek   09:00-12:00   13:00-16:30
  • Sobota              10:00-12:00   13:00-17:00
  • Neděle              10:00-12:00   13:00-15:30

Červene, srpen - pondělí po domluvě

  • Úterý - sobota 10:00-12:00   13:00-17:00
  • Neděle              10:00-12:00   13:00-15:30

Září

  • Úterý - soboty 10:00-12:00   13:00-16:00
  • Nedělě              10:00-12:00   13:00-15:30

Srdečně Vás vítáme v muzeu J. Š. Baara!

Baarův památník se vžitým názvem Baarovo muzeum bylo ustaveno poslední vůlí Jindřicha Šimona Baara. Ten odkázal celý svůj majetek (dům č. p. 140, jeho zařízení, sbírky i výnosy z autorských honorářů) svému rodnému městečku Klenčí a ve své závěti vyslovil přání, aby dům sloužil místní kultuře a osvětě: aby v něm byla knihovna s čítárnou a také malé muzeum ze sbírek, které Baar sám nashromáždil. Dědicové samozřejmě jeho přání splnili, takže už v roce 1926 (Baar zemřel 24. 10. 1925) vznikla první expozice ve třech místnostech jeho bytu a schodišti v 1. patře budovy. (Nutno připomenout, že Baar koupil dům v roce 1912 i s nájemníky: V přízemí domu bydleli různí obecní zaměstnanci až do roku 1946 a potom ještě do roku 1972 rodina domovníka a průvodce.) 
Expozici, která obsahovala nejen Baarovy sbírky dokumentující život starých Chodů a jejich lidovou uměleckou tvorbu, ale i jeho literární pozůstalost, uspořádal Baarův nejbližší přítel archivář František Teplý s pomocí mladého učitele Jana Bozděcha, pozdějšího dlouholetého správce památníku s Otylií Kinštovou, Baarovou hospodyní. Ta potom – až do své smrti (14. 5. 1938) - o expozice pečovala a prováděla návštěvníky. Po její smrti se expozice nakrátko rozšířila do zbývajících dvou místností patra a správcem sbírek se stal Jan Bozděch, řídící obecní školy v Klenčí. Ten pak tuto funkci vykonával, s výjimkou let německé okupace, až do své smrti. Dne 21.11.1938, těsně před připojením části Chodska včetně Klenčí k Říši, byly z rozhodnutí Baarova kuratoria (starosta obce, ředitel školy a místní farář) a přátel J. Š. Baara sbírky muzea převezeny do Hlávkova zámku v Lužanech. (Také socha z Baarova památníku na Výhledech byla sňata z pylonu a převezena do bývalého chodského hradu.) V roce 1939 byly sbírky z Hlávkova zámku také převezeny do chodského hradu – vlastivědného muzea v Domažlicích, protože se při jejich kontrole v Lužanech zjistitlo, že jsou nevhodně uloženy (vlhko). Po vzniku protektorátu nařídilo německé vedení radnice v Klenčí vrátit sbírky zpět a rozhodlo o jejich prodeji. Naštěstí měl švagr bratří Jindřichů (spolužáci a celoživotní přátelé J. Š. Baara), německý učitel, archivář a spisovatel Josef Blau ze sousedního okresu Nýrsko, známé na ministerstvu kultury Říše a ti rozhodnutí klenečské  radnice zrušili.
Po válce (1948) se prostory Baarova domu částečně zrekonstruovaly, sbírky znovu nainstalovaly a památník se opět otevřel návštěvníkům. V roce 1957 byla z budovy vystěhována knihovna s čítárnou, protože prostory už provozu knihovny nestačily. Muzeum tak získalo dvě místnosti v přízemí. Jedna byla věnována klenečskému rodáku a Baarovu příteli Jindřichu Jindřichovi, hudebnímu skladateli, klavírnímu interpretovi, sběrateli a upravovateli chodských písní, autoru osmidílného chodského zpěvníku a národopisné publikace o regionu Chodsko. Druhá místnost byla určena expozici o životě a díle bratrů Thomayerů, rodáků z Trhanova s předky v Klenčí, a významné rodině Tauerů z klenečského mlýna.
V té době už se sezónní návštěvnost muzea pohybovala mezi 70 – 80 tisíci návštěvníky. V roce 1952 dosáhla dokonce 99 tisíc. Jezdily zájezdy podnikové i zemědělských družstev a provoz se těžko zvládal, proto byly expozice vybaveny tehdy moderní informační technikou. (Ta je u části expozic dodnes.) V přízemí je jedna místnost věnována také ostatním klenečským rodákům, i těm, jejichž rodné kořeny do Klenčí sahají a nějak se svým dílem zasloužili o poznání a propagaci Chodska. Bohužel s návštěvností památníku je to horší: od roku 1977 se návštěvnost pohybovala mezi 40 – 45 tisíci. Od roku 1990 však začala prudce klesat.  V roce 1990 ještě 30 tisíc, po pěti letech (1996) už jen 8 tisíc, v roce 2002 – 5 tisíc, v posledních dvou letech (2006, 2007) 3 tisíce. Stále však věříme, že i v budoucnu se každý rok v naší republice najde alespoň pár stovek lidí, které bude zajímat historie chodského městečka Klenčí a dílo těch, kteří se v něm narodili, kteří ho milovali a pro jeho známost také mnoho udělali.

Jindřich Šimon Baar bude jistě vždy na čestném místě mezi nimi.

Klenčí na facebooku

Staňte se facebookovým fanouškem Klenčí

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Čtyřnozí hosté z Postřekova

Přihlášení k odběru zpráv

Dostávejte informace z našeho webu prostřednictvím SMS a e-mailů

Mobilní aplikace

Sledujte informace z našeho webu v mobilní aplikaci – V OBRAZE.
Volně ke stažení:

Kontakt

Turistické informační centrum

Dům přírody Českého lesa

Klenčí pod Čerchovem 4

345 34 Klenčí pod Čerchovem

Tel: +420 379 795 325

Tel: +420 377 421 124

Mob: +420 702 169 891

E-mail: tic.kultura@klenci.cz

Interaktivní mapa

Interaktivní mapa

 Kde nás najdete?

mapa