Výlety do přírody na Chodsku

Nadýchejte se smrkové vůně, měkce si šlápněte do mechu, zaposlouchejte se do šumu hor. Při putování rozsáhlým a téměř nedotčeným česko-bavorským příhraničím zažijete dobrodružství, poodhalíte četná tajemství a panenská příroda Vás oslní.

Vydejte se za objevy: zelená střecha lesa ukrývá staré a skoro zapomenuté poklady: úlomky skla pod kapradím, pozůstatky zdí zmizelých vsí, zříceniny hradů ...

Mnohá místa Vám poskytnou úžasný rozhled do krajiny, na procházkách minete nesčetně romantických mýtin a zákoutí a jednotlivé etapy Vám zpříjemní lákavé cíle.

Nic není snazšího, než objevovat les při sportu: zabalte si batoh, zašněrujte boty, případně osedlejte kolo a ponořte se do úžasné symbiózy člověka a přírody. Do duše vám vstoupí klid, povzbudíte své tělo a navíc se nadýcháte čerstvého vzduchu.

Čerchov

Kurzova rozhledna na Čerchově

 

Svérázné "socialistické" občerstvení a mini muzeum na Čerchově, připomínající humorným způsobem temné období našich dějin - tzv. studenou válku...

 

Za delší zmínku jistě stojí Hánova cesta. Je sice náročnější, ovšem neprávem opomíjená. Kdo se po ní přeci jen vydá, může obdivovat jedinečné kamenné schody, kterých je po stezce na několika místech opravdu mnoho - práce vytvořená člověkem, dnes již téměř nemyslitelný počin...

Česká studánka - výchozí bod modré, tzv. Hanovy cesty, prochází tudy rovněž žlutá turistická značka. KČT zde každý rok pořádá již tradiční odemykání studánky na jaře a zamykání studánky na podzim - sledujte akce KČT.

 

Turistický průvodce "Čerchov je vždy cílem" je k dostání za 190,- Kč na informačním středisku v Klenčí pod Čerchovem. Průvodce obsahuje slovní popis nejkrásnějších 14 přístupových cest na Čerchov včetně fotografií zajímavých míst, která po cestě minete.

 

Leuchtturm der Menschlichkeit (Maják lidstva)

Horský masív Gibacht (s nejvyšším vrcholem 932 m) se nachází nedaleko pěšího hraničního přechodu Tři znaky mezi městy Waldmünchen a Furth i. W. Dva z místních vrcholů jsou ozdobeny uměleckými díly ze zdejší sklárny - na jednom (Reiseck) je umístěn velký skleněný kříž a na druhém (Tannenriegel) jsou do kamenné mohyly zapracovány skleněné symboly čtyř světových náboženství, které ve tmě září (tzv. Maják lidstva/Leuchtturm der Menschlichkeit). V hostinci a bývalé hájovně Berghof Gibacht se nejen výborně najíte a občerstvíte, ale můžete celoročně obdivovat umělecké kousky v galerii z místní sklářské dílny. Snadno si zde také vyrobíte vlastní skleněné perly. Přístup: - z české strany pěšky přes přechod Tři znaky - autem z německé strany z parkoviště Gibacht (na hlavní silnici mezi Waldmünchenem a Furth i. W.)

 

Hrádek

Na památnou chodskou horu a bývalé strážní místo Hrádek (585 m) u Újezda vede červená a žlutá t. zn. (žlutá spojuje Hrádek s Draženovskou horou). Stojí zde socha zdejšího rodáka, vůdce povstání Chodů, Jana Sladkého Koziny. Na místo se dostanete pohodlně i autem. Kromě krásného výhledu na Chodsko zde máte možnost ochutnat pravou chodskou kuchyni ve stylově zařízené restauraci Chodská chalupa. Od Domažlic je Hrádek vzdálen 6 km.

Draženovská hora

Z Hrádku sem dojdete po žluté t. zn., z Klenčí pod Čerchovem po modré. Draženovská hora je poutním místem s kaplí. Dle pověstí má zdejší pramen zázračně léčivé účinky. V kapli se nachází na hlavním oltáři obraz zvaný "Chodská madona" od Jaroslava Špilara. V okolí kaple je na plechových tabulích rozmístěn 14 zastavení Křížové cesty.

Výhledy

Příznačný název pro vyhlídkové místo nad Klenčím (přímo u silnice II/189 směrem na Lískovou). Odtud máte Chodsko jako na dlani a jsou-li příznivé podmínky, dohlédnete až do Plzně. Stojí zde památník Jindřicha Šimona Baara s jeho sochou v nadživotní velikosti, kterou v roce 1933 vytvořil sochař L. Šaloun. K památníku dojdete pohodlně po zelené t. zn. z Klenčí lesní pěšinou zvanou Baarova stezka. Dříve se na tomto místě každoročně pořádal festival chodského folklóru Výhledy, který byl v pozdějších letech přesunut do areálu Staré pošty v Klenčí. Přímo u památníku lze zaparkovat a funguje tu i stánek rychlého občerstvení.

Starý Herštejn

Zřícenina středověkého hrádku opředeného krutými pověstmi. V uplynulých letech zde proběhly archeologické průzkumy, jejichž výsledky prezentují dvě informační tabule v blízkosti zříceniny. Starý Herštejn leží na červené turistické značce (Baarova cesta - krásná hřebenová cesta s úžasnými výhledy). Autem lze dojet až na Vranovské sedlo (silnice mezi Nemanicemi a Vranovem) - odtud to je po červené 1,5 km.

Sádecké skály

Sádecké skály jsou přírodní památkou a zajímavým geologickým útvarem nacházejícím se na křižovatce turistických tras na haltravském hřebeni, cca 2,5 km západně od Klenčí pod Čerchovem.

O Sádeckém viklanu se vypráví legenda, která vysvětluje původ viklanu asi takto:

Když kdysi dávno sužoval Chodsko opět hladomor, žil vysoko v kopcích poustevník. Zatímco většinu hospodářů trápila neúroda a hlad, jeho obilí se kupodivu dařilo dobře. A tak ze získané mouky mohl péci chléb a rozdávat ho potřebným. Lidé si k němu chodili pro bochánky, vždy však dostali jen jeden. Jednou si řekl chamtivý sedlák, že si také dojde pro chléb, chtěl však poustevníka obelstít. Šel si jednou, pak si obrátil kabát naruby a šel podruhé a napotřetí nechal kabát s bochníky v křoví a chtěl si jít pro třetí bochník. Poustevník ho však odhalil, žádný další bochník mu nedal a bochníky schované ve křoví proměnil ve dva na sobě ležící kameny.

Krásná procházka je ze Sádku po žluté turistické značce směrem na Výhledy. Na jedné z křižovatek lesních cest stojí u sebe tři křížky, což v poutníkovi obvykle vyvolá úvahy o důvodu. Vypráví se, že...

...se kdysi v těchto místech udála tragédie. Hajný zde číhal na srnce. Na srnce tu číhal i pytlák a ti dva o sobě nevěděli. A nevěděli ani o dřevorubci, který nedaleko pracoval. Dřevorubec byl již unavený, začalo se pomalu stmívat a k tomu se mu ještě rozbolely zuby, i uvázal si šátek kolem hlavy tak, že oba konce šátku trčely mu nad hlavu. A jak bylo šero, hajný i pytlák si ho spletli s toužebně očekávaným srncem a když se dřevorubec přiblížil, ozval se výstřel. To hajný vystřelil jako první. Samozřejmě tento tragický omyl ihned zjistil on a posléze i onen pytlák. Hajný měl velké výčitky a tak postavil k uctění památky křížek. Pytlák byl tak vděčný za to, že nestačil vystřelit a nezpůsobil tak sám smrt člověka, že jako výraz vděku postavil druhý křížek. A třetí křížek vztyčila rodina zabitého muže...

	Rozcestí u Tří křížků
	Ze žlutě značené cesty se nabízí krásné rozhledy na Chodsko
	Cesta spojující Výhledy se Sádeckými skálami vede podél tzv. "panského příkopu" a je lemována číslovanými hraničními mezníky, které nechal v roce 1807 osadit Lamingen, aby oddělil panské lesy od Lůsů. M.K. na zadní straně znamená "Markt Klentsch" (městys Klenčí).

Křemenný val

Křemenný val, který se severojižním směrem táhne od Bělé nad Radbuzou až k Folmavě, tvoří pásmo nesouvislých křemenných žil a v krajině vystupuje buď jako skutečný "val" nebo v podobě osamocených skalek. Naši předkové na těchto místech rádi stavěli kostelíky, kapličky či boží muka, neboť pro člověka již ve starověku měla tato místa určitý posvátný význam. Křemen se zde v minulosti intenzívně těžil, jeho význam ve zdejších sklárnách je však sporný, pravděpodobně se používal spíše při budování cest. Český křemenný val vystupuje např. západně od Babylonu ("Sokolova vyhlídka"), dále poblíž Pece ("Na Šlejfu"), u Chodova (Chodovské skály) a nejkrásnějším výchozem je "suk" v Novém Kramolíně.

Postřekovské rybníky

Přírodní rezervace se zbytky původní krajiny s vlhkými loukami a soustavou 22 malých rybníčků (dříve jich bylo téměř 50!). Významné hnízdiště a tahová lokalita ptactva s výskytem vzácných a chráněných druhů rostlin.

Capartické louky

Naučná stezka, kam je nejlépe zavítat na jaře nebo v časném létě, kdy tu kvetou běžné luční rostliny, ale i vzácné orchideje. Stezka je dlouhá příjemné 2 km a děti tu nadchne například instalovaný vodní mlýnek. Výchozím stanovištěm jsou Capartice, naproti odstavnému parkovišti.

Pařezovský kopec

Významný krajinný prvek mezi Ždánovem a Pařezovem s krásným výhledem na haltravský hřeben, lokalita s výskytem vzácných a chráněných druhů rostlin a hmyzu.

Tři znaky

Na tomto místě se setkávají hranice tří historických území symbolizovaných třemi znaky vytesanými ve skále - bavorskou routou (Kurfiřství bavorské), falckým lvem (Vévodství falcké) a českým lvem (Koruna česká). Tato symbolika upomíná na hraniční smlouvu, kterou v roce 1764 uzavřela císařovna Marie Terezie s bavorským kurfiřtem Maxmiliánem Josefem III. Nový průběh hranice byl vyměřen a osazen znakovými mezníky, krásnými, tzv. tereziánskými hraničními kameny, kterých se jen mezi Hraničnou a Folmavou nachází 18.

Jiráskova stezka

Obsah průběžně doplňujeme.