Městys Klenčí pod Čerchovem - Oficiální internetové stránky   

345 34 Klenčí pod Čerchovem 140, tel.: 379 795 325
(Informační středisko Klenčí pod Čerchovem)

Otevírací doba:

Květen, červen - pondělí po domluvě

Úterý - pátek            9 – 12 hod. 13 – 16:30 hod.

Sobota                      10 – 12 hod. 13 – 17 hod.

Neděle                     10 – 12 hod. 13 – 15:30 hod.

Červene, srpen - pondělí po domluvě

Úterý - sobota         10 – 12 hod. 13 – 17:00 hod.

Neděle                     10 – 12 hod. 13 – 15:30 hod.

Září

Úterý - soboty        10 – 12 hod. 13 – 16:00 hod.

Nedělě                     10 – 12 hod. 13 – 15:30 hod.

                        Srdečně Vás vítáme

                        v muzeu J. Š. Baara!

               Baarův památník se vžitým názvem Baarovo muzeum bylo ustaveno poslední vůlí

               Jindřicha Šimona Baara. Ten odkázal celý svůj majetek (dům č. p. 140, jeho zařízení,

               sbírky i výnosy z autorských honorářů) svému rodnomu městečku Klenčí a ve své

               závěti vyslovil přání, aby dům sloužil místní kultuře a osvětě: aby v něm byla knihovna

               s čítárnou a také malé muzeum ze sbírek, které Baar sám nashromáždil. Dědicové

               samozřejmě jeho přání splnili, takže už v roce 1926 (Baar zemřel 24. 10. 1925)

                vznikla první expozice ve třech místnostech jeho bytu a schodišti v 1. patře budovy.

               (Nutno připomenout, že Baar koupil dům v roce 1912 i s nájemníky: V přízemí domu

               bydleli různí obecní zaměstnanci až do roku 1946 a potom ještě do roku 1972 rodina

               domovníka a průvodce.)       

               Expozici, která obsahovala nejen Baarovy sbírky dokumentující život starých Chodů

               a jejich lidovou uměleckou tvorbu, ale i jeho literární pozůstalost, uspořádal Baarův

               nejbližší přítel archivář František Teplý s pomocí mladého učitele Jana Bozděcha,

               pozdějšího dlouholetého správce památníku s Otylií Kinštovou, Baarovou hospodyní.

               Ta potom – až do své smrti (14. 5. 1938) - o expozice pečovala a prováděla

               návštěvníky. Po její smrti se expozice nakrátko rozšířila do zbývajících dvou místností

               patra a správcem sbírek se stal Jan Bozděch, řídící obecní školy v Klenčí. Ten pak

               tuto funkci vykonával, s výjimkou let německé okupace, až do své smrti.

               Dne 21.11.1938, těsně před připojením části Chodska včetně Klenčí k Říši, byly z 

               rozhodnutí Baarova kuratoria (starosta obce, ředitel školy a místní farář) a přátel

               J. Š. Baara sbírky muzea převezeny do Hlávkova zámku v Lužanech. (Také socha

               z Baarova památníku na Výhledech byla sňata z pylonu a převezena do bývalého

               chodského hradu.) V roce 1939 byly sbírky z Hlávkova zámku také převezeny

         do chodského hradu – vlastivědného muzea v Domažlicích, protože se při jejich kontrole

               v Lužanech zjistitlo, že jsou nevhodně uloženy (vlhko). Po vzniku protektorátu nařídilo

               německé vedení radnice v Klenčí vrátit sbírky zpět a rozhodlo o jejich prodeji.

               Naštěstí měl švagr bratří Jindřichů (spolužáci a celoživotní přátelé J. Š. Baara), německý

               učitel, archivář a spisovatel Josef Blau ze sousedního okresu Nýrsko, známé na

              ministerstvu kultury Říše a ti rozhodnutí klenečské  radnice zrušili.

Po válce (1948) se prostory Baarova domu částečně zrekonstruovaly, sbírky znovu

nainstalovaly a památník se opět otevřel návštěvníkům. V roce 1957 byla z budovy

vystěhována knihovna s čítárnou, protože prostory už provozu knihovny nestačily.

Muzeum tak získalo dvě místnosti v přízemí. Jedna byla věnována klenečskému

rodáku a Baarovu příteli Jindřichu Jindřichovi, hudebnímu skladateli, klavírnímu

interpretovi, sběrateli a upravovateli chodských písní, autoru osmidílného chodského

zpěvníku a národopisné publikace o regionu Chodsko. Druhá místnost byla určena

expozici o životě a díle bratrů Thomayerů, rodáků z Trhanova s předky v Klenčí,

a významné rodině Tauerů z klenečského mlýna.

V té době už se sezónní návštěvnost muzea pohybovala mezi 70 – 80 tisíci návštěvníky.

V roce 1952 dosáhla dokonce 99 tisíc. Jezdily zájezdy podnikové i zemědělských

družstev a provoz se těžko zvládal, proto byly expozice vybaveny tehdy moderní

informační technikou. (Ta je u části expozic dodnes.) V přízemí je jedna místnost

věnována také ostatním klenečským rodákům, i těm, jejichž rodné kořeny do Klenčí

sahají a nějak se svým dílem zasloužili o poznání a propagaci Chodska. Bohužel

s návštěvností památníku je to horší: od roku 1977 se návštěvnost pohybovala mezi

40 – 45 tisíci. Od roku 1990 však začala prudce klesat. V roce 1990 ještě 30 tisíc,

po pěti letech (1996) už jen 8 tisíc, v roce 2002 – 5 tisíc, v posledních dvou letech

(2006, 2007) 3 tisíce. Stále však věříme, že i v budoucnu se každý rok v naší republice

najde alespoň pár stovek lidí, které bude zajímat historie chodského městečka Klenčí

a dílo těch, kteří se v něm narodili, kteří ho milovali a pro jeho známost také mnoho

udělali.

Jindřich Šimon Baar bude jistě vždy na čestném místě mezi nimi.

BAAR-DENKMAL – EIGENTUM DER GEMEINDE KLENČÍ POD ČERCHOVEM

Das Denkmal entstand im Jahre 1926 als Nachlass des Geistlichen und Schriftstellers

Jindřich Šimon Baar (*7. 2. 1869, +24. 10. 1920) an das Geburtsstädtchen. Ursprünglich

befand sich die Ausstellung nur im ersten Stock des Baar-Hauses, in den 80er

Jahren des 20. Jahrhunderts wurde sie um das Erdgeschoss erweitert. Die

Ausstellung bilden zwei getrennte Einheiten: im Erdgeschoss wird die Geschichte

von Klenčí bis 1945 dargestellt, mit einer kleinen Übersicht von anderen berühmten

Stadtkindern, eventuell von denjenigen, die ihre Urwurzeln in Klenčí hatten und die

Region berühmt gemacht hatten (die allen Baar-Zeitgenossen).

Im ersten Stock befindet sich das literarische Andenken von J. Š. Baar, welches an

sein Schicksal und sein Werk erinnert (2 Zimmer), und seine Wohnung: Salon

(Gästezimmer), Bibliothek und sein Sterbezimmer, welches zugleich ein Wohn-,

Arbeits- und Schlafzimmer war.

ÖFFNUNGSZEITEN

Mai, Juni Montag nach Absprache

Dienstag - Freitag    9 – 12 Uhr 13 – 16:30 Uhr

Samstag                   10 – 12 Uhr 13 – 17 Uhr

Sonntag                    10 – 12 Uhr 13 – 15:30 Uhr

Juli, August Montag nach Absprache

Dienstag – Samstag 10 – 12 Uhr 13 – 17:00 Uhr

Sonntag                        10 – 12 Uhr 13 – 15:30 Uhr

September Dienstag – Samstag 10 – 12 Uhr 13 – 16:00 Uhr

                                           Sonntag 10 – 12 Uhr 13 – 15:30 Uhr

Klikněte si sem a otevřou se Vám další informace o muzeu.