Klenčí na facebooku

Staňte se facebookovým fanouškem Klenčí

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Odkazy

Dům přírody Českého lesa

Domažlický deník

IDOS jízdní řády

Svazek obcí a měst Domažlicko

MAS Český les

SMOPK

SMO ČR

Starostové píší noviny

Univerzální překladač

Překlad (translations)

Czech English French German Italian Polish Russian Spanish

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • Deutsch

Obsah

Klenčí pod Čerchovem

Klenčí pod Čerchovem leží v Západních Čechách, západním směrem od města Domažlice. Městečko se rozkládá u východního okraje pohoří Český les, a jak název napovídá, pod vrcholkem hory Čerchov ( 1042 m.n.m.). Západním směrem od města se zvedají zalesněné stráně kopců a severním směrem je vybudovaná soustava rybníků. Směrem na západ nedaleko města je vybudována, na severním svahu vrcholku Sádek (853 m.n.m.), sjezdovka s vlekem. V okolí najdeme řadu značených běžeckých stop vedoucích do oblasti Českého lesa. K návštěvě tohoto pohoří se můžeme po značených turistických trasách vydat po dobu celého roku pěšky, případně na horském kole. Klenčím prochází značená dálková cyklistická stezka Magistrála Český Les. Zajímavým cílem turistických výletů z Klenčí je jižním směrem od města místo zvané Výhledy. Jedná se o místo s velmi pěkným výhledem do okolí, je tu umístěna orientační tabule s nákresem krajiny, na které je podrobný popis okolní krajiny. Byl tu také postaven pomník věnovaný spisovateli Jindřichu Šimonu Baarovi ( 1869-1925).

Klenčí byla Chodská osada založená v roce 1325. V druhé polovině 17. století se z osady stalo Městečko. V roce 1969 pracovali v Městečku tři významné cechy a to pekařský, mlynářský a truhlářský. Kromě těchto cechů ve městě pracovali také hrnčíři a paličkovaly se tu krajky a vznikaly pěkné výšivky. V roce 1910 byla ve městě dokončena železniční trať vedoucí z Tachova do Domažlic. Koncem druhé světové války bylo městečko značně poškozeno bombardováním. V roce 1995 bylo Klenčí prohlášeno městskou památkovou zónou, s velmi pěknou lidovou architekturou. Na místě kde stávala dříve svatyně, byl v roce 1737 až 1745 postaven barokní kostel svatého Martina. Fara náležející ke kostelu byla nově postavena v roce 1947. V roce 1945 bylo potvrzeno, že v hrobce kostela sv. Martina byl pohřben Wolf Maxmilián Lamingen (zvaný Lomikar). Významnou historickou budovou ve městě je Stará pošta, ke které dříve patřila celnice a zájezdní hostinec. Budova byla postavena v roce 1546. Hostinec v roce 1799 hostil ruského generála Suvorova, který tu měl zastávku na zpáteční cestě z ruského tažení. Tento hostinec měl ještě jednoho významného hosta a to v roce 1815 ruského cara Alexandra. Městečko Klenčí se může pochlubit třemi známými rodáky a to spisovatelem J. Š. Baarem ( 1869-1925), hudebním skladatelem Jindřichem Jindřichem (1876-1967) a spisovatelem Janem Vrbou ( 1889-1961). V městském tak zvaném Baarově muzeu je expozice věnovaná těmto rodákům.


Místní části: 

  • Výhledy
  • Capartice
  • Černá řeka
  • Jindřichova Hora

 


Výhledy

Z Klenčí dojdeme na významné turistické místo Chodska, Výhledy, příjemnou Baarovou stezkou. Od městyse jsou vzdáleny téměř 3 kilometry ve výšce 705 m. n. m. Za pěkného počasí se můžeme kochat překrásnými výhledy na Chodsko a Šumavu. Stojí zde 12 metrů vysoký žulový pomník s bronzovou sochou od Ladislava Šalouna. Byl vybudován k poctě JŠ Baara, klenečského rodáka, katolického kněze, básníka a spisovatele, který rád toto místo navštěvoval. Slavnostnímu odhalení dne 5.7.1933 přihlíželo 37 000 diváků. Po dobu války byla socha uschována v Chodském hradu v Domažlicích. Pomník byl německou armádou rozbit 8.9.1940 a kameny byly použity na stavbu mlékárny ve Waldmünchenu. 2. odhalení pomníku se konalo 5.7. 1947 znovu jeho přítelem Jindřichem Jindřichem. Dříve se zde každoročně pořádal v červenci festival chodského folkloru Výhledy, který byl a dodnes se koná v areálu Staré pošty v Klenčí. 

 


Capartice

Ves vzdálená 4 km od Klenčí ve výšce 750 m. n. m. v sedle pod hřebenem Haltravy. Její původní název byl Nepomuk. Založeny byly v roce 1705 hrabětem Janem Stadionem, který je osadil dřevařskými hodinami. Ty měly zajišťovat dřevo pro stadionské hamry a sklárny. Chudoba usedlíků se projevila i v názvu vsi. Capart znamenal roztrhaný šat, nebo chatrný. V době, kdy tudy vedla stará zemská stezka, v nejvyšším místě vsi stála hospoda U zeleného stromu. Až sem dojížděli koňské přípřeže, které byly k těžkým vozům přidávány, nebo připojeny pod klenečským kopcem. Dnes jsou Capartice většinou využívané rekreačně. Jsou zde v zimě dobré podmínky pro lyžování, jsou zde udržované stopy, nebo možnost využití sjezdovky na Sádku. Parkoviště je výchozím bodem na nejvyšší vrchol Českého lesa Čerchov s rozhlednou Kurzovou věží. 

 


Černá Řeka

Byla založena v roce 1795. Jméno Sophienthal dostala podle Sophie manželky majitele Koutsko trhanovského panství Stadiona. Ves měla 27 domů, myslivnu, mlýn, hostinec, hamr na výrobu cínových folií na potahování zrcadel a 4 leštírny skla. Dostatek dřeva v okolních lesích a dravá voda horských bystřin vytvářeli jedinečné podmínky pro sklářský průmysl. V roce 1836 – 1837 založili Zieglerové se souhlasem Stadionů u Černé řeky novou huť zvanou: Sophienhütte. Koncem 19. století sklářský průmysl začal upadat a rodina Zieglerova se přestěhovala do Staňkova a Holýšova. Vodní náhony, které poháněly mlýny a Šlejfy nyní sloužily jako pohon pil a katrů. První pilou byla Ditzova. Později vznikla Baumannova pila, kterou zničil v období 2. světové války požár. Další pila Schlagetherova pila, která vyhořela mezi roky 1947 – 1948.

Po staré poštovní stezce narazíme na plochý kámen, spíše Skalku, která vystupuje ze stráně. Odtud je v údolí pod cestou vidět silnici do Lískové. Na kameni j vytesáno oko, snad zbytek koňské hlavy a pod ním podkova. Uprostřed zbytek letopočtu 18 a v pravém okraji kamene je vryt kříž a písmena ZB. Vyprávělo se, že v roce 1812 jel tudy císař z Řezna do Prahy a jeho jízdní posel zde utrpěl smrtelnou nehodu. Pak jel touto cestou před rokem 1822 poštovní posel hraběte Thurn-Taxise a v lesích nad Černou Řekou byl oloupen a zabit. 

 


Jindřichova Hora

Leží na lesní mýtině naproti Černé Řece. Osadu založil v roce 1697 Jiří Jindřich Stadion hned po zakoupení Lomikarových statků. A po něm také byla pojmenovaná Heinrichsberg. Původního osídlení této části Českého lesa má dosud poměrně zachovalý obraz – roztroušené samoty. Dnes jsou rekreačně využívány. Východní částí nazývanou plešno, prochází zelená turistická značka z Černé Řeky na Sádek.